Nejen pro pana Stejskala

Pan Lubomír Stejskal ověnčil podobným názvem reakci na můj příspěvek do diskuse pod článkem jeho. Chtěl bych panu Stejskalovi poděkovat, protože jsem se k jeho článku dostal natolik pozdě, že již byl asi všemi jeho čtenáři přečten

Žádný další diskutér se (alespoň do chvíle, kdy toto píši) za mnou už nevyjádřil… (Ale ani přede mnou…), takže jsme na to s panem Stejskalem zůstali sami. Proto mě velmi potěšilo, že si z tohoto mého příspěvku pan Stejskal vytvořil dokonce celý nový článek, čímž ten můj (pozdní) příspěvek naprosto geniálně resuscitoval... Takže ještě jednou, děkuji... 

Pan Stejskal v tomto novém článku píše: "Znovu tedy – už po x-té: V Pásmu Gazy není za „normálních“ okolností Izrael nikterak vojensky přítomen."

A to tady, pane Stejskale, (už po x-té), opakujete proč? Já přece netvrdím, že je Izrael  v Pásmu Gazy vojensky přítomen. Napsal jsem, že Izrael je agresor, protože z Pásma Gazy vytvořil vězení pod širým nebem. A tento stav už trvá víc než deset let.

Pro ty, kteří jsou "někým" vězněni už takový rozdíl není, zda-li je ten "někdo" přítomen i uvnitř, nebo hlídá se samopalem v ruce ostnatý drát jejich vězení zvenčí. (Ale dovedu pochopit, že pro Vás, pane Stejskale, je to problém zásadní.)

Pokud jde o Gabčíka s Kubišem, tak jste je přirovnal ke komu?

Atentát na Heydricha byl atentátem na agresora. Agresorem v Pásmu Gazy je Izrael. "Atentát na agresora" jsou tedy rakety odpalované z Pásma Gazy a nikoli skupina žoldáků (vyslaných právě agresorem), která se tajně vydala do útrob vězení, aby zavraždila ty, kdo tyto pomyslné atentáty na agresora provádějí… 

Což mi připomíná, že bych měl ještě poděkovat i p. Rothovi, jenž pod článkem p. Stejskala píše: "Víte, pane Stejskale, on pan MUDr. Máj sem dřívávějc psal blogy s tématem Izrael x "Palestina", ve kterých byl vůči Izraeli tak tvrdý, že Roger Waters a BDS jsou vedle něj skoro sionisté."

Ano, v tom má pan Roth velkou pravdu a dobrý postřeh, neboť psát o tomto blízkovýchodním problému nejde (dle mého soudu), jinak, nežli jen jako o problému Izrael versus Palestina. Ty uvozovky u Palestiny vynechám, neboť se pochopitelně nejedná o území, ale o jeho obyvatele. Předpokládám, že nikdo dnes už nevěří populistickému tvrzení sionistů, že Palestina byla neobydlená… tedy "země bez lidí pro lidi bez země"…

Já dovedu pochopit, že p. Stejskal & spol. milují Izrael . Že tam mají spoustu přátel a jezdí k nim na dovolenou. A že to jsou báječní lidé.

Jenže Izraelsko palestinský  konflikt není o lidech ale o politice státu Izrael… o sionistickém hnutí a neplnění Balfourovy deklarace: "Vláda Jeho Veličenstva pohlíží příznivě na zřízení národní domoviny židovského lidu v Palestině a vynasnaží se, aby tohoto cíle bylo dosaženo, přičemž se jasně rozumí, že nebude učiněno nic, co by mohlo poškodit občanská a náboženská práva existujících nežidovských společenství v Palestině nebo práva a politické postavení Židů v jakékoliv jiné zemi.“

Já jsem , pane Rothe, ve svých článcích (např. zde), nebyl tvrdý na Izrael. Já jsem jen uvedl, jak se Izrael (a nejen Izrael), během celého procesu utváření choval. Že se choval tvrdé, to máte bezpochyby pravdu.

 Je pochopitelné, že to všechno mohlo dopadnout i jinak. To by se ale noví osídlenci museli jinak chovat. Prostě tak, jako obyčejní lidé. Mezi takovými dohoda možná je. Tady šlo ovšem o lidi "vyvolené", v tom je ten problém. Tehdy i dnes... pro všechny, kteří si něco podobného rovněž myslí...

Dnešní svět stojí před podobným problémem, jako byl ten sionistický právě před sto lety. Před Islámským státem, jehož příslušníci se považují rovněž za vyvolené a (na rozdíl od "Velkého Izraele"), je "zajímá" prakticky celá planeta...

P. S.:

Proč má s Pásmem Gazy podobné problémy také Egypt? Na to je, pane Stejskale,  jednoduchá odpověď: Protože Egypt (po přátelské dohodě s Izraelem) hlídá jednu "zeď" onoho vězení pod širým nebem...