Stát versus „prostí věřící“

Brněnské Divadlo uvedlo (jak jistě všichni víte…), Frljičovu hru, která údajně v „umělecké“ podobě znázorňuje znásilnění arabské otázky křesťanským světem... 

Za všechno zlo (včetně imigrační vlny a znásilňování evropských žen), si údajně můžeme my sami, díky kolonizaci arabského světa. Tak to vidí pan Frljič a o tom ta jeho hra vlastně je.

Má pochopitelně (částečnou) pravdu – nicméně - i kdyby to byla pravda celá, tak Divadlo na provázku je v Brně. Brno je v České republice a Česká republika nikdy žádné kolonie neměla. Kolonie neměla ani Československá republika a ani Rakousko-Uhersko, jejímiž součástmi ČR dříve byla. (V případě Rakousko-Uherska byla jen jedna výjimka - nemalá enkláva v čínském městě Tchien-ťin v letech 1901-1917).

Někdo může namítnout, že jsme součástí Evropy. Ano, jsme součástí EU, to je pravda. V tom případě ale nechápu, proč si ředitel Národního divadla Brno nedal alespoň tu podmínku, že ona nahá žena bude na jevišti z vagíny demonstrativně vysoukávat vlajku Evropské unie a nikoli vlajku České republiky.

Frljičova hra by se měla uvádět v Anglii, Francii, Německu, Španělsku, Itálii… ale nikoli v České republice. U nás je její uvedení irelevantní.

Kdyby si toto uvědomil „stát“, potažmo brněnské zastupitelstvo, potažmo Národní divadlo Brno, potažmo ředitel Divadla na provázku, nemusela se v České republice tato hra vůbec hrát a žádný problém by nevznikl.

Pokud by pan Frljič (i za této situace), tolik o předvedení své hry v ČR stál, jistě by se způsob našel… a nikdo by potom nemohl říct ani popel.

Ten způsob znají všichni „umělci“, pokud jejich díla nevyvolávají u vydavatelů, vystavovatelů, či ředitelů divadel to pravé počáteční nadšení. Jedná se o uskutečnění produkce na vlastní náklady, v tomto případě  na nějaké soukromé divadelní scéně.

Můžeme jen polemizovat o tom, zda to byla u výše uvedených zástupců státu jen pouhá hamižnost (u očividně kontroverzního díla, které díky nutnému skandálu jejich scénu zviditelní), nebo dokonce něco mnohem horšího: Například zneužití pravomoci veřejného činitele z politických důvodů. Z politické moci. 

Co se tedy stalo:

V Divadle na provázku byla v rámci festivalu Divadelní svět Brno uvedena hra Naše násilí a vaše násilí, jejíž premiéra byla už v roce 2016, což byl jistě dost dlouhý časový úsek na to, aby se nemohlo říct, že brněnský festival kupoval zajíce v pytli.

O čem hra je věděla pochopitelně i široká veřejnost. Proto část veřejnosti vynakládala nemalé úsilí, aby k uvedení této hry nedošlo.

Dne 10. 4. 2018 byl Národnímu divadlu Brno doručen Otevřený dopis a petice občanů za zrušení představení "Naše násilí a vaše násilí".

V tomto dopise se mimo jiné uvádí: „…Odmítáme tedy nařčení ze strany Národního divadla Brno, že se odpůrci hry pokouší o nepřípustnou cenzuru. Cenzura je ústavně nepřípustná a znamená omezování svobody názoru - oproti tomu ne každé omezení svobody projevu je cenzurou, tím spíše, pokud se jedná o omezení, které vyplývá přímo z LZPS. Dle vyjádření Národního divadla Brno je cílem hry vyvolat diskuzi. Dle našeho názoru však hra nevyvolává diskuzi, ale dochází k "vyššímu stupni" - narušení sociálního smíru. Vyvolávat diskuzi na téma uprchlické krize lze dostatečně i mnohem méně provokativním způsobem - o což se úspěšně zasadila např. nedávno v Praze uvedená hra "Evropa".

Ježíš Kristus je nejen posvátnou osobností křesťanství, ale i prorokem v Islámu a obecně uznávaným vzorem a pramenem české kultury. Znevážení jeho osobnosti touto hrou se osobně dotýká nejen osob, které se hlásí k určitému vyznání, ale zasahuje kořeny národní kultury obdobně, jako by v dehonestující pozici Ježíše Krista vystupoval např. T. G. Masaryk či jiná osobnost úzce spjatá s historií naší země. Není náhodou, že předmětná hra byla v mnoha dalších zemích zakázána či stažena z programu. Brno se však nepochopitelně snaží být ostrůvkem nesprávně chápané "svobody", jakéhosi "bezbřehého liberalismu", kdy pod rouškou svobody projevu odmítá zasáhnout proti zjevně zvrácené produkci, na kterou již svoboda projevu nedopadá.“

Vedení Národního divadla Brno vědělo dokonce předem, že v případě ponechání hry v programu dojde k „občanským nepokojům“, neboť i tento fakt byl už v závěru tohoto Otevřeného dopisu uveden:

„…Nedojde-li ke stažení předmětné hry z repertoáru festivalu Divadelní svět Brno, budeme nuceni podniknout další kroky jak na úrovni občanské, tak na úrovni trestněprávní. Výslovně Vás totiž upozorňujeme, že Národní divadlo Brno je právnickou osobou trestně odpovědnou dle zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, ve znění pozdějších předpisů, a že uvedení předmětné hry může naplňovat skutkovou podstatu trestného činu dle ustanovení § 356 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní zákoník") - Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod (nenávist vůči křesťanům, ale i vůči původním obyvatelům Evropy jako takovým), ale také dle ustanovení § 365 trestního zákoníku - Schvalování trestného činu, kdy hra má dle zahraničních recenzí relativizovat zločinnost teroristických útoků a snad je i schvalovat.

Pevně věříme, že zvážíte ústavněprávní i trestněprávní rovinu uvedení předmětné divadelní hry v rámci festivalu Divadelní svět Brno a nedopustíte, aby hra "Naše násilí a Vaše násilí" byla ve městě Brně uvedena.“

Přes všechny tyto snahy k inscenaci této kontroverzní hry dne 26. května došlo… a protestující aktivisté vstoupili mezi herce a publikum, aby znemožnili hercům pokračovat v hraní. Přijela policie… pod jejímž dohledem skupina opustila sál. Toť vše…  

A teď to začalo…

„Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová se proti údajným vlastencům a strážcům tradičních hodnot rozhodla podat trestní oznámení.

Podle ní by bylo velmi znepokojivé, pokud by měl být dán prostor samozvané tlupě, která chce ostatním diktovat, jaké divadlo, knihy nebo filmy smějí ostatní sledovat a číst. Senátorka tvrdí, že byla naplněna skutková podstata trestného činu výtržnictví.

Tomáš Halík hájí i hru samotnou, neboť on ji pochopil. Píše, že "chce drastickými prostředky vykřiknout: Podívejte se, v jak šíleném světě žijeme! V té hře vůbec nejde o „Ježíše znásilňujícího muslimku“, nýbrž o protest proti světu, v němž se vše – i svaté symboly náboženství – zneužívá k rozdmychávání nenávisti jedněch proti druhým. Mně se představení také „nelíbilo“, ale cílem "cool theatre" není se líbit a bavit, nýbrž provokovat k myšlení.

Psychologicky chápu, že lidé, kteří nerozumějí drsnému jazyku postmoderního divadla a nejsou zvyklí příliš nad věcmi přemýšlet z více stran a navíc reagovali na něco vytrženého z kontextu, reagovali emocionálně a prvoplánově. Někteří tzv. „prostí věřící“ tak jistě činili z dobré vůle, mysleli si, že tím brání údajně napadané křesťanství, na jejich svědomí – jak radil už svatý Pavel – bychom měli mít ohled; ti však opravdu na taková představení nemají chodit a nikdo je ostatně k tomu nenutí. Dali se k tomu bohužel strhnout i inteligentní představitelé církví, kteří si snad mohli uvědomit nebezpečí, že se tím de facto octnou v jedné řadě s těmi strašidly před divadlem od Miroslava Sládka po exhibicionistu Libora Halíka. Dalo se čekat, že se na protestech budou přiživovat i náckové – to vtrhnutí na jeviště skutečně připomíná nástup nacismu v Německu a fašismu v Itálii. Obě strany by si však měly uvědomit, že žijeme ve světě podminovaném nebezpečnými emocemi.“

Václav Klaus ml. naopak tvrdí: "Tohle je fašismus. Snažit se zavřít do vězení lidi, když pokojnou nenásilnou formou protestují. Mimochodem proti hanobení národního symbolu (vlajky tahané z dámského přirození) a proti urážení Ježíše Krista.

A mimochodem, kdybych napsal divadelní hru třeba já a vysmíval se tam nějakému náboženství a národu a někdo si tam vyndaval evropskou vlajku ze zadku… a přišli na premiéru demonstrovat studenti humanitní fakulty - byl by to "oprávněný protest občanů", v žádném případě výtržnost. Ředitele divadla by druhý den vyrazili, herci už by se nikde nechytli a jezdili po vesnicích.“

Tak jak to vlastně je…?

Nemá smysl dohadovat se o tom, zda se ještě vůbec může jednat o umění. Dle mého soudu totiž ani Umění – byť orazítkované nejvyššími kulturními kapacitami dnešního světa - nemá právo veřejně urážet cokoli, co je určité skupině lidí svaté. Pokud se něco takového může stát dokonce s podporou státu, je to trestuhodné a v takovém státě je jistě něco shnilého…

Nepomůže tu ani tvrzení, že protestující nepochopili (na rozdíl od někoho, kdo to dokázal) „co chtěl básník říci“, takže vina je jen v jejich ubohé tuposti „prostých věřících“ a jejich odpor je tudíž dětinský a neoprávněný…

Mimochodem to, že někteří diváci správně nepochopí (jakékoli) dílo, to nemusí být vždy pouze jen známkou jejich pomalejšího myšlení. V drtivé většině to naopak bývá vina umělců, kteří dnes používají tak velkou míru stylizace, že pochopení už ani nebývá možné. Nicméně i zde ale platí, že stylizace (ať již jakkoli přebujelá), nesmí urážet cokoli, co je určité skupině lidí svaté.

Ale nemyslete si, že jde jen o problém náboženský. Platí to všeobecně. Zkuste si představit, že by herečka z nahé vagíny přímo na jevišti vytahovala např. klubovou vlajku  Baníku, nebo Sparty a herecký  představitel jejich zbožňovaného útočníka by potom brutálně znásilnil jinou herečku, která by evidentně představovala dejme tomu manželku jiného známého a všemi milovaného hráče… (To by byl panečku jinej šrumec...!)

Nemohu souhlasit ani s tvrzením páně Halíka, že v této hře jde „o protest proti světu, v němž se vše – i svaté symboly náboženství – zneužívá k rozdmychávání nenávisti jedněch proti druhým.“

Jsem naopak hluboce přesvědčen, že právě tato hra zneužívá vše - i svaté symboly náboženství – k rozdmychávání a upevňování nenávisti jedněch proti druhým...

A závěrem – nemohu souhlasit ani s tvrzením paní Elišky Wagnerové. Ti, kteří protestovali, nechtěli tamějším divákům nařizovat, na co se mohou, nebo nesmějí dívat. Jim šlo jen o to, jaká díla se mohou, anebo nemohou, prezentovat na festivalech pod patronací města Brna, potažmo státu. A v tom je velký rozdíl.

Pokud má někdo potřebu si podobné zvrhlosti vychutnávat v klidu a vnitřním usebrání, potom by na takové kusy neměl chodit do divadel státních, neboť jak je vidět, tak ani „obyčejní lidé“ si donekonečna nebudou nechávat kálet na to, co je jim svaté…