Kauza Jan Palach
Současně to ale bylo šílené, nezodpovědné, bezohledné, hazardní… do nebe volající…
Po okupaci vojsky spřátelených armád Varšavské smlouvy, byla většina obyvatel v těžké depresi.
Mně bylo šestadvacet let, když se ta zpráva rozletěla do světa a mou první reakcí byl šok, který posléze vystřídala vlna podivné (nezasloužené) vděčnosti, neboť jsem si nedovedl představit větší ("zaplacenou") cenu pro znovunabytí národní hrdosti… nežli život mladého člověka položený za nás za všechny - za celý národ… Byl jsem neomylně přesvědčen o tom, že se začnou dít věci…
(Ale nedělo se vůbec nic…)
Je něco takového vůbec reálné?
Je reálné, aby dobrovolná smrt jednoho (neznámého) z nás, mohla námi (všemi), pohnout? Oslovit nás? Vyburcovat? Sjednotit?
Hrdinský čin vojevůdce může oslovit jednoho každého vojáka, jdoucího na smrt. To jistě ano! Protože pozabíjením nepřátel… si (alespoň někteří) budou moci svůj život vykoupit.
Jenomže v civilním životě žádná taková paralela není - vyjma toho, že by hrdinský čin provedl např. samotný (oblíbený) Král, anebo prezident - pochopitelně rovněž oblíbený. Jenže - pokud by tímto statečným činem měl být dobrovolný odchod ze života - byť v nesnesitelných mukách - znamenalo by to pro všechny ostatní opravdu povzbuzení?
Vždyť pro milovaného krále jsou mnozí lidé rovněž ochotni položit život. Ale když král je mrtev…?
Není vůbec jednoduché tyto věci posuzovat a dopředu předvídat, má-li námi zamýšlený čin skutečně takový smysl, jaký bychom si přáli, aby měl…
Co tomu říká morálka?
Je morální někoho zabít? Zabít kohokoli z lidí… sama sebe nevyjímaje? Pokud je mi známo, tak máme (prozatím) k dispozici pouze dvě možná kriteria.
To první je Boží desatero, kde je nekompromisně uvedeno: Nezabiješ!
To druhé je čistě lidské “přikázání”, které nám zanechal Immanuel Kant - jeho Kategorický imperativ, který zní: Jednej jen podle té maximy (zásady), od níž můžeš zároveň chtít, aby se stala obecným zákonem.
Ani zde nenajdeme podporu pro takový čin - neboť asi jen těžko můžeme chtít, aby něco podobného, jako upálení za živa mělo platit jako obecný zákon pro všechny, kteří by chtěli ostatním cokoli zásadního sdělit, nebo je k něčemu vyburcovat. Jinými slovy: Morální jsou jiné způsoby přesvědčování , nežli je upálení sama sebe…
Co s takovým národem?
Jistě jste si i vy mohli čas od času přečíst články o tom, jak jsou Češi výjimeční, že se v kritických chvílích dovedou neuvěřitelným způsobem semknout… avšak po určité době je nadšení a odhodlání rychle opouští a stávají se pozvolna (opět) poddajnými ovcemi. Podobné úvahy jsme mohli číst i v souvislosti s Palachovým týdnem, který právě (již po padesáté), prožíváme.
Dle mého soudu je nesmysl něco takového připisovat českému naturelu.
Jde totiž o naturel obecný… lidský. A platí to pro každou skupinu lidí, ať je to rodina, školní třída, družstvo na táboře, pracovní tým… anebo národ. Prostě, když jde do tuhého, skupina lidí (něčím k sobě blízkých), se dovede semknout.
A pokud jde o ono následné “ochlazení”, tak rozhodně nebylo nikdy spontánní. Nebylo to žádné pozvolné vyšumění. Byly to zcela konkrétní a velmi pádné důvody. Např. po semknutí při mobilizaci v roce 1938, přišlo “vystřízlivění” díky Mnichovské zradě a následné demobilizaci.
O třicet let později, v roce 1968 přišlo “vystřízlivění” díky zradě Alexandra Dubčeka a všech ostatních (s výjimkou Františka Kriegla), po návratu z Moskvy, kde podepsali potupné Moskevské protokoly.
Ta zrada byla pro nás horší, nežli tanky v ulicích… a Palachova smrt na tom nemohla nic změnit… Ba spíše naopak - prohloubila národní bolest a utrpení…
Byla Palachova oběť zbytečná?
I když se tato otázka občas objevuje (přece jen je to již padesát let), tak se domnívám, že na takové hodnocení nemáme právo. Nikdo z nás… nikdo z lidí! Pouze Jan Palach sám mohl rozhodovat o tom, zda jeho čin smysl má. Pokud se rozhodl tak, jak se rozhodl, nám nezbývá než jeho rozhodnutí akceptovat a nikoli soudit. Natož odsuzovat…
P.S.: Možná si někdo vysvětlí ten poslední odstavec jako protimluv - ale není. Výše uvedené úvahy jsou všeobecné, teoretické - nikoli bezprostředně spjaté s činem Palachovým. Nehledě na to, že nikdy a u nikoho nemůžeme posuzovat důležitost či zbytečnost jeho činů... pokud již není mezi námi... a čin byl dokonán...
Petr Máj
Cesta zrady – z Mnichova do Remeše
Pro země Koruny české druhá světová válka začala – ale i skončila, zradou. Ta první, Mnichovská, se nás týkala bezprostředně. Ta druhá, Remešská, sice nepřímo, ale i tak dosti znatelně zasáhla do mnoha dějů u nás -
Petr Máj
Komunisté zase vyskakují…?
Článek s tímto názvem byl zveřejněn dne 15. prosince, tedy včera a najdete jej lehce, neboť je (v době vydání tohoto článku) umístěn na titulní straně...
Petr Máj
Slavnostní “bál” k třicátému výročí sametové revoluce skončil
Jen pachuť na rtech zůstává a smutná vzpomínka na události před oněmi třiceti lety... a obavy... a strach...
Petr Máj
Poklona panu Babišovi - protože tohle fakt jinde nemají…
Pět let trestního stíhání nestačilo, „jede se dál“. Místo seriosního jednání o věcech státu se bude dál řešit kauza Babiš v parlamentu a místo adventního zamyšlení budou se česká náměstí plnit těmi,
Petr Máj
Pomník vlasovců zatím v Řeporyjích nestojí a Kubera prozatím také na Tchaj-wanu není
Stejně tak je možná někde potenciální oběť nějaké úkladné vraždy, která doposud žije a její budoucí vrah ještě není vrahem, protože k vraždě prozatím nedošlo. Jenže důležité je především rozhodnutí k činu - nikoli dokonaný čin...
Petr Máj
Tomáš Halík a jeho služba národu
Už předem slyším názory všech jeho skalních oponentů, že onen muž přece neslouží nikomu jinému, nežli jen samotnému Bohu...
Petr Máj
Letos na Letné skončilo to, co před třiceti lety (na stejném místě) začalo.
Když Bolek Polívka včera na Letné před cca čtvrt milionem lidí uvedl (dle svého soudu jistě dost vtipnou) domnělou obavu o tom, co je uvedeno v názvu, neměl ani tušení, jak velkou pravdu právě vyslovil...
Petr Máj
30. kolo pouličních slavností Pražský (sametový) podzim 2019
Tehdy to začalo zmlácením studentů... a podvodem, který do dnešních dnů nebyl spolehlivě objasněn. Proč jen se na začátku všech skutečně velkých událostí...
Petr Máj
Je Miloš Zeman při udělování státních vyznamenání jen předávajícím úředníkem?
Můžeme tedy s klidným svědomím tvrdit, že si pan prezident dnešní státní svátek (opakovaně) “přivlastnil”?
Petr Máj
Drang nach osten
"Je to východním směrem, stále a pouze na východ, kam se musí naše lidská rasa rozšířit. Je to směr, který pro expanzi německých obyvatel nařídila sama příroda." (Adolf Hitler)
Petr Máj
Proč může Miloš Zeman říkat dopředu, co udělá, kdyby…
Pro mnohé je odpověď na tuto (zcela jednoduchou) otázku nepochopitelná, hlavně však nepřijatelná - i když je naprosto logická:
Petr Máj
Co ještě dalšího se po smrti Rusalky stalo...
Možná bych to neměl dělat - je to totiž tak trochu ukradené téma... ale pokorně doufám, že mi paní Beata Krusic odpustí...
Petr Máj
Jestlipak někdy panu Zaorálkovi dojde, že řídí už zcela jiné ministerstvo?
Anebo v Praze zabloudil a neví, kde je magistrát? Anebo ví a mravenčí politická práce s našimi lidmi mu nevoní...?
Petr Máj
Co všechno se ještě v kauze Koněv nedovíme!
Na příklad, že “Věcí Prahy 6 je komunál - čištění kanalizace, vyvážení senkrovny, odvoz odpadu, ale nikoli kácení soch...”, nebo, že “Koněv nebyl jediný na východní frontě, ale měl největší ztráty, takže na počtu mrtvých sovětských
Petr Máj
Kdo není s Koněvem je proti němu…?
Být sochou není asi jednoduché. Máte-li ale bronzové, žulové, či pískovcové srdce, není co řešit. Horší to je se srdcem lidí. A právě kvůli srdci lidí se odedávna sochy nejenom staví... ale i bourají...
Petr Máj
Chaloupka baby Jagy plná chvilkařů
"K Masarykovi čelem, k Zemanovi zády!", velel MiMi davu lidí před tím, než zanechali každý svou stopu nakreslenou křídou na hradčanské zemi vysoko nad Prahou. Co bude příště? Uvidíme. 17. (vlastně 16.) listopad se už blíží...
Petr Máj
"Vítězství Miloše Zemana nad ČSSD a Babišem v kauze Šmarda
je tvrdá prohra pro Českou republiku. Je to totiž vítězství prezidenta, kterého nezajímají žádná pravidla a neustálým porušováním ústavy posouvá ČR k poloprezidentskému systému," uvedl předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.
Petr Máj
“Ci videt tocit kolecka!!!”
V půvabné Habbertonově knížce Helenčiny dětičky se malé dítě bolestným křikem domáhá otevření strýčkových kapesních hodinek během jízdy po velmi prašné venkovské cestě. (Připomnělo mi to Hamáčkovu urputnost.)
Petr Máj
Evropský dům postihla katastrofa - prasklo vodovodní potrubí a zaplavilo 28 patro.
Správce domu proto vyzývá všechny ostatní nájemníky, aby umožnili protékání vody do nižších pater a pomohli tak v rámci solidarity zmírnit utrpení lidí nejvyššího patra, neboť voda v tomto patře neustále stoupá...!!!
Petr Máj
Lékaři bez hranic se dostali na velmi křehkou hranici
Patrola jejich speciálně upravené "plovoucí nemocnice" vyhledává a vyzvedává africké imigranty z gumových člunů a převáží je k břehům Evropy. Někdo to označuje za záchranu životů, někdo tomu říká spolupráce s pašeráky,
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |